Brent Hofacker/Shutterstock Jess Jerzewski
Pokud jste byli na italsko-americké svatbě, možná jste viděli nebo dokonce snědli hrnec vývarové polévky s malými těstovinami, masovými kuličkami a vydatnou zeleninou nazývanou italská svatební polévka nebo minestra maritata, doslova „manželská polévka“. I když italská svatební polévka nezačala jako manželská tradice, některé italsko-americké rodiny polévku skutečně jedí na oslavu svatby dvou rodin. Co polévka oslavuje, je manželská blaženost vývaru, masa a hořké zeleniny.
Verze, kterou známe v USA, je riff na recept, který pravděpodobně pochází z regionu Kampánie v jižní Itálii, i když neexistuje žádný tvrdý důkaz. Tradiční Recept na italskou svatební polévku obsahuje vepřové maso v různých kusech a také sezónní zeleninu, jako je zelí a escarole, pro přípravu vydatného, hřejivého guláše. Když se italští přistěhovalci dostali do USA, přizpůsobili recept tomu, co bylo levné, dostupné nebo pěstované doma. Z tradičních vepřových částí, jako jsou kůže a nohy, se staly masové kuličky vyrobené z levnějšího hovězího masa a hořkou zeleninu pocházející z jižní Itálie, jako je černá kapusta nebo čekanka, byly nahrazeny špenátem. Polévka se pak naplnila mrkví a drobné tvary těstovin jako ditalini nebo acini di pepe. V dnešní době recepty vyžadují masové kuličky vyrobené z vepřového, hovězího, kuřecího masa nebo kombinace těchto tří a zeleninou je obvykle špenát nebo escarole.
Italské svatební polévky používaly všechny dostupné kusy masa a vydatnou zeleninu
Etorres69/Getty Images
Jméno minestra maritata znamená „manželská polévka“, ale ve staré zemi se nikdy nepodávala na svatbách, i když představa jíst polévku představující dobré manželství je docela krásná. Tradiční italská polévka začínala jako la cucina povera, neboli jídlo chudých lidí, druh vaření, při kterém nedochází k plýtvání a který se obvykle vyskytuje ve venkovských oblastech Itálie. Protože jde o jakýsi univerzální recept na použití čehokoli, co bylo po ruce, existují variace od města k městu a od kuchaře k kuchaři. V závislosti na tom, kde se pokrm vyrábí, je to z různých důvodů a ročních období – možná každoroční porážka prasat v hluboké zimě v Apeninách nebo na oslavu svátku Santo Stefano kolem Vánoc v Neapoli.
Při zkoumání receptů ve snaze zachovat rozsáhlou a rozmanitou regionální kuchyni Itálie Italská akademie kuchyně , správci Italské stravovací tradice , našel pět receptů na minestra maritata. Každý recept pocházel z jiné oblasti, ale jedna věc, kterou měly čtyři z pěti variant společné, byl vydatný masový vývar se zeleninou, od endivie přes špenát až po čekanku. Aby byla polévka považována za „manželskou“, musí obsahovat vydatnou zelenou, jako je čekanka nebo eskarol, a vepřové kůže nebo klobása. A hej, dokonce podle této logiky Recept Zuppa Toscana z Olive Garden je manželská polévka.
